|
|
Znalosti obyvatel ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl.
JAROŠ, Luboš
Havárie jaderné elektrárny Černobyl je doposud považována za největší tragickou událostí v historii jaderné energetiky. Po výbuchu jaderného reaktoru se do ovzduší uvolnilo velké množství radioaktivních látek, které v podobě radioaktivního mraku zasáhly i území bývalé ČSSR. Na nastalou situaci stranické a státní orgány reagovali zřízením vládní havarijní komise, která pod tehdejším politickým tlakem ve svých vyjádření úmyslně usměrňovala informace obyvatelstvu o rizicích a důsledcích havárie na československou populaci. Selhání režimu navodilo nejen krizi nedůvěry obyvatelstva v oficiální informační zdroje a média, ale i rostoucí snahu dobrat se informací i z neoficiálních a z hlediska režimu ilegálních zdrojů. Černobylská tragédie zaznamenala ještě jeden důležitý fakt, kterým se stala nedůvěra k jaderné energetice. A právě dostavba a spuštění jaderné elektrárny Temelín vyvolala další vlnu zájmu o informace týkající se černobylské havárie. Jak rozsáhlé a jak objektivní znalosti mají obyvatelé ČR o radiačních rizicích vyplívajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl v současné době jsem se rozhodl ověřit ve své diplomové práci. Dané téma jsem zpracoval pomocí dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a souhrnných zpráv vydaných institucemi, které se danou problematikou zabývají. Jedná se především o Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Státní úřad radiační ochrany. V úvodní části předkládám přehled jednotlivých radiobiologických účinků ionizujícího záření na organismus člověka a uvádím přehled zdravotních potíží a onemocnění způsobené radiačním ozářením. V další části se věnuji černobylské havárii, kde popisuji průběh celého experimentu, který vedl ke vzniku havárie a dále vlastnostmi a šířením uniklých radioaktivních látek po výbuchu reaktoru. V této části též uvádím výsledky dlouhodobých studií zabývající se havárií způsobených zdravotních následků u zasažených obyvatel. Poslední kapitola v teoretické části zahrnuje dopady havárie elektrárny Černobyl na území České republiky Zjištění stavu informovanosti obyvatel České republiky o radiačních rizicích vyplívajících z jaderné havárie Černobyl jsem provedl formou dotazníkového šetření při kterém bylo osloveno celkem 200 respondentů. Pro podrobnější průzkum jsem obyvatele ČR dále rozdělil na dvě skupiny. První skupina byla složena z obyvatel žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín, kteří tvoří polovinu z oslovených a druhou skupinu tvořili obyvatelé žijící v oblastech mimo zónu havarijního plánování. Odpovědi respondentů k jednotlivým odpovědím jsem vyhodnotil a sestavil do tabulek. U každé otázky jsem provedl procentuální vyhodnocení správných a špatných odpovědí, výpočet celkového průměru získaných bodů a celkové procentuální úspěšnosti. Vyhodnocení znalostí u všech obyvatel ČR jsem provedl na základě hodnot celkového průměru získaných bodů a procentuální úspěšnosti. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2- testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvouvýběrového t-testu. Na základě vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření, mohu bez obav prohlásit, že znalosti u obyvatelstva ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v jaderné elektrárně Černobyl jsou na dobré úrovni. Výsledky též prokázaly, že u obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín jsou větší znalosti o radiačních rizicích vyplývajících z havárie v Černobylu, než u obyvatel žijících ve zbylé části České republiky. Na závěr lze konstatovat, že všechny předem určené cíle se podařilo úspěšně splnit a výsledky dotazníkového šetření potvrdily obě zadané hypotézy.
|
host ::
RSS.